Tradiční loutkové divadlo Zvoneček založil loutkář a sběratel ing. Jiří Vorel (1930-2005) v lednu roku 1969 jako reakci na vpád vojsk do Československa v roce 1968. Začínalo se v prádelně branického činžáku a později se divadlo přesunulo do místnosti bývalé hospody v Branické ulici. Roku 1983 se loutkové divadlo Zvoneček přestěhoval do Kulturního centra Novodvorská na Praze 4, kde hraje dodnes.
Repertoár se změnil od jarmarečních taškařic z doby národního obrození jako Posvícení v Hudlicích, Strýček Škrhola nebo Herkules aneb Boj s čerty a klasických her jako Faust na repertoár pro děti, který obsahuje klasické české pohádkové hry s Kašpárkem, české pohádkové příběhy jako Broučci a Ferda Mravenec a kamarádi, ale také moderní světové pohádky jako Sněhurka a 7 trpaslíků, Šípková Růženka, Pohádka o Plaváčkovi nebo Popelce. Staré historické hry stále zůstávají v repertoáru souboru, ovšem vzhledem k nízkému věku publika je od roku 2005 již v programu nenaleznete.
Na programu ovšem najdete vedle světových pohádek i ty české, napsané přímo pro loutky, např. Hračky na cestách nebo pohádky s malým chytrým českým Kašpárkem: Kašpárek letí do pohádky (o tom, jak se Kašpárek narodil a poznal pohádky), Začarovaný les (kterak Kašpárek a Vašek zachraňují unesenou princeznu), Kašpárek u Čarodějnice (je líbezně veršovaná pohádka o kouzlení a čertovi), dále Pohádka o Draku (kde vesničani musí zachránit Kašpárka a svá hospodářství před nenažraným drakem), a další příběhy s různými vesničany a obyčejnými českými lidmi (Kašpárek, ponocný a strašidlo a Krejčík, švec a Kašpárek).
V obnovených premiérách se také vrátily do repertoáru Zvonečku dvě maňáskové taškařice Kašpárkovy čertoviny, kde se musí Kašpárek vypořádat se svým zlým sousedem, který ho chce nechat odnést do pekla, a O princezně Čárypíše, o princezně, která stále psala div z toho sebe i tatínka krále neustonala.