www.neuhaus.cz/lide/kurt_adler

Divadelní revue, 8.12.2007

(Václav Urban: Kurt Adler /1907 Neuhaus - 1977 New York/. Kostelní Radouň : Neuhaus [Jindřichův Hradec], 2007, ISBN 978-80-87107-00-3 /CD ROM/)

 

Na shora uvedené internetové adrese lze najít publikaci, která v oboru biografií umělců není zcela běžná. Jejím autorem je Václav Urban, rodák z Jindřichova Hradce, odborný redaktor, který zpracoval či redigoval na dvě stovky knižních titulů různého typu z několika oborů; předmětem biografie je dlouholetý sbormistr newyorské Metropolitní opery Kurt Adler, který svou životní pouť začal v roce 1907 ve dvojjazyčné židovské rodině v Jindřichové Hradci a po velmi úspěšné kariéře ji v roce 1977 skončil v New Yorku.

140 stran internetové publikace s 96 obrázky je výsledkem vynaložení velikého badatelského úsilí ze strany autora a také finančních prostředků, jež bylo Muzeum Jindřichohradecka ochotno investovat do souboru dokumentů z newyorského antikvariátu. Dalším hledáním po matrikách, archivech, novinách a literatuře se autorovi podařilo zrekonstruovat život, o němž se nevědělo téměř nic. Knihu lze číst běžným způsobem na obrazovce od začátku do konce, případně ovládat z obsahu na začátku záznamu či z věcného a jmenného rejstříku, umístěného na stranách 135-138. Lze z ní též vystoupit pomocí několika stovek webových hypervazeb (včetně provázání s databází Metropolitní opery), jež ji spojují s tematicky spřízněnými stránkami s doplňujícími informacemi.

Především, kdo byl Kurt Adler? Rodák z jižních Čech studoval ve Vídni. Své první dirigentské angažmá nastoupil ve Státní opeře v Berlíně (1927-29), kde se setkal s dalšími bývalými či budoucími účastníky pražského divadelního života, především s někdejším kapelníkem ředitele Neumanna Ottou Klempererem. 1929-32 byl korepetitorem pražského německého divadla a učitelem na Německé hudební akademii. 1932-33 působil v berlínské opeře v Charlottenburgu. Nástup Hitlerova režimu ho vyhnal do Vídně, odkud se odebral (jako mnoho německých hudebníků ze střední Evropy) do tehdejšího Sovětského svazu. 1933-35 dirigoval Státní operu v Kyjevě a učil na místní konzervatoři, 1935-38 dirigoval Stalingradskou filharmonii (kterou založil) a také zde vyučoval. 1938 odešel do USA a po několikaleté epizodě v profesi pianisty byl od sezony 1943/44 zaměstnancem Metropolitní opery, od roku 1945 pak trvale jejím sbormistrem. V New Yorku se stýkal nejen s českými starousedlíky, ale v souboru Metropolitní opery byl v kontaktu s tuctem zpěváků, kteří kdysi prošli pražskou německou scénou. Profesní zaměření určilo i směr jeho publikační činnosti, jež obsáhla zejména operní antologie, soubory písní (mj. písně z válek 16. až 20. století) a knihu o doprovazečském umění.

Obrazová a textová dokumentace, s jejíž pomocí je zrekonstruován Adlerův život, je velmi bohatá a zahrnuje nejen jeho osobu (od školních vysvědčení až po tiskové ohlasy jeho amerického působení), ale i řadu hudebníků a lidí z jiných oborů, kteří sdíleli jeho osud emigranta. Internetová publikace Václava Urbana tak otvírá pohled do celého kulturního společenství, jež se v meziválečné době pohybovalo německy mluvící Evropou, aby se posléze sešlo v relativním bezpečí amerických institucí. Je inspirativní nejen svým explicitním obsahem, ale i způsobem práce a dalšími výhledy, které otevírá.

Jitka Ludvová

Doplněk k Adlerovi
Václav Urban - 15.1.2008 3:15:10
Adler byl v Metropolitní opeře také významným dirigentem. Dirigoval 341 představení. Dá se říct, že od roku 1945, kdy se stal sbormistrem, do roku 1973 zajišťoval realizaci drtivé většiny operních produkcí. Po řediteli byl druhým nejvýznamnějším mužem této instituce.
Ještě doplním, že po emigraci do USA na přelomu let 1938/1939 koncertoval jako pianista po celých Spojených státech asi rok a půl, poté se stal impresáriem a pedagogem emigrantského centra Friendship House.
Když srovnám Adlerovu schopnost prosadit se v Americe s problémy, které měli jeho vlastní učitelé, domnívám se, že byl velice nadaný. Adler ve své kariéře nikdy nezakolísal, celý život stoupal vzhůru. Přesto se domnívám, že rozhodně nebyl kariéristou v pejorativním slova smyslu, ba naopak byl skromným a pracovitým člověkem.
Hudební knihovna Yaleovy univerzity mi slíbila brzy poslat Adlerovu korespondenci a snad i další texty, ze kterých bych se měl dozvědět odpovědi na některé otázky, které si kladu. Nevím například, zda Adler konvertoval ke křesťanství jako jeho učitel Karl Weigl. Docela podstatná otázka, která by vysvětlovala, proč působil v emigrantském středisku organizovaném protestantskými církvemi. Také nevím, jaké měl v Americe zázemí. Vím, že tam emigrovali jeho příbuzní, kteří tam možná měli obchodní vazby.
Adler určitě nepsal dopisy s vědomím, že je bude číst veřejnost, proto si slibuji, že se dozvím něco víc o jeho vnitřním prožívání. Jako komentátor umění a doby mě velmi zaujal, dá se říct dokonce velmi ovlivnil.


Copyright © 1999-2000 DIVADLO.CZ
Generováno20.8.2018 1:24:18