REPERTOÁR

Hans Carl Artmann:

ANI ZRNKO PEPŘE PRO CZERMAKA (existenciální horor)

Příběh obchodníka, který se rozhodl už nikomu nic neprodat. Andělé, Vodník, Ruce a hadrlump Czermak. Je libo být starý?

hrají: Tomáš Kohout, Jana Švejdová, Eliška Frková, Michal Froněk, Roman Ptáček, Jakub Škorpil

překlad: Josef Balvín

režie, scénografie: Martin J. Švejda

hudba: Johann Sebastian Bach

píseň: Martin J. Švejda / Johann Wolfgang Goethe

technická spolupráce: Jiří Janda, Karel Švejda

Premiéra 11. května 2009 v A Studiu Rubín. Představení trvá 45 min. bez přestávky

ukázka:

„A napište si do protokolu, že už nikomu nic neprodám. Ani tlučenej ani celej, zkrátka nic... A proč? Nepřeju si, aby lidi chodili a řikali: Gschweidl musí prodávat svoje věci, protože jinak by musel ten svůj obchod zavřít.“

Martin J. Švejda:

ŽENA. ŘÍKEJTE MI ŽENA (one-woman-show)

Intimní zpověď manželky a matky, která sebrala tu odvahu rozhodla se podělit s diváky o svá trápení.

hrají: Jana Stiborová, Jakub Škorpil

režie, scénografie: Martin J. Švejda

dramaturgická spolupráce: Jana Švejdová

hudba: Coco Rosie

Premiéra 28. dubna 2008 v A Studiu Rubín. Představení trvá 45 min. bez přestávky

ukázka:

„Jsem nemožná. Jsem vážně nemožná. A ještě k tomu mám malý sebevědomí. Vražedná kombinace, co?... No, ještě že to vo sobě vim. Že si nemusim nic nalhávat. Že můžu žít klidně a vyrovnaně... Jediný, co nevim: proč mi to ten kretén musí stokrát denně připomínat...“

Programy „u ledu“

Daniil Charms:

JELIZAVETA BAM (malý totalitní melodram)

Společný projekt divadelních souborů ANTONÍN D.S. a KRVIK TOTR

Féerie z dávných, předávných totalitních dob. Příběh mladé zlobivé dívky, která si tak dlouho zahrávala s ohněm, až došla spravedlivého trestu.

hrají: Pavla Drtinová, Tomáš Kout, Petra Koutová / Martina Vaníková, Petr J. Novotný, Filip Votava

překlad: Ondřej Mrázek

úprava, režie, scénografie: Martin J. Švejda

hudba: Sonia Cieslar

texty písní: Daniil Charms, A. S. Puškin, M. J. Lermontov, J. H. Krchovský

choreografie: Bogdan Cieslar

Premiéra 24. června 2009 v A Studiu Rubín. Představení trvá 60 min. bez přestávky

ukázka:

„Teď se každou chvíli můžou otevřít dveře a oni vejdou... Určitě přijdou. Chytí mě a zničí. Nic tu po mně nezůstane... Co jsem to jenom udělala? Kdybych tak věděla...“

Martin J. Švejda:

IVAN, KAMIL A DUŠAN (malý intelektuální muzikál)

Společný projekt divadelních souborů ANTONÍN D.S. a KRVIK TOTR

Kdysi kdesi jednou. Kristýna, Roman, Zdena, Michal. A taky Ivan, Kamil a Dušan. Dramatický příběh z dob, kdy všechno bylo přehledné a jasné.

hrají: Bogdan Cieslar, Sonia Cieslar, Pavla Drtinová, Tomáš Kout, Petra Koutová

režie, písně, scénografie: Martin J. Švejda

úprava písní, hudební nastudování: Sonia Cieslar

choreografie: Bogdan Cieslar

Premiéra 15. ledna 2008 v A Studiu Rubín. Představení trvá 30 min. bez přestávky

napsali o inscenaci :

„Krátká – v podstatě - etuda na téma banalita a kýč muzikálu, napsaná a zpracovaná neobyčejně chytře a vtipně, je osvěživá jak dobře vychlazené šampaňské. Jako by ji napsal Woody Allen.“ (Vladimír Hulec, Amatérská scéna 2/2008)

ukázka:

Víš, Kristýno, na světě jsou věci, kterým příliš nerozumíme. Které jsou pro nás záhadné a jakoby nepřístupné. Ale my je přesto zkoumat musíme. A nakonec, snad, se jednou pravdu o nich dovíme.

Martin J. Švejda:

ŽENÁČ x SINGL (aneb Co se mužům honí hlavou)

Jednoho večera v jedněch lázních. Dvě strany téže mince. O starých lživých pravdách z mechu a kapradí.

hrají: Jakub Škorpil (Ženáč), Tomáš Kohout (Singl), komorní hudební těleso Eliška Dvořáková (zpěv), Slávek Frk (kytara), Roman Ptáček (klarinet, tahací harmonika, mandolína, piáno), Michal Froněk (violoncello, chřestění)

režie, hudba, scénografie: Martin J. Švejda

hudební nastudování: Roman Ptáček & Martin J. Švejda

technická spolupráce: Petr Doubrava

Premiéra 23. května 2007 v A Studiu Rubín. Představení trvá 40 min. bez přestávky

ukázka:

Ne, už nechci. Fakt už jako nechci. Dej mi minutu. Ne minutu. Dvě minuty. Dej mi dvě minuty! Ať se nadechnu… Ne – vydechnu. Dej mi dvě minuty, ať si vydechnu! Ano, ať si vydechnu. A pak zase nadechnu. Ano, ať si vydechnu a nadechnu. Vydechnu a nadechnu. Po čtrnácti dnech manželství…

Martin J. Švejda:

DÍTĚ! (hra ze života)

Sonda do života dnešních třicátníků, kteří podlehli baby-boomu.

hrají: Eliška Dvořáková, Aranka Hrušková, Tomáš Kohout, Jakub Škorpil, Martin J. Švejda, Jana Švejdová

technická spolupráce: Petr Doubrava, Eliška Dvořáková, Jana Švejdová

režie a scénografie: Martin J. Švejda

druhá režie: Jakub Škorpil

Prvé uvedení 23. června 2006 v Sokolovně v Mníšku pod Brdy. Premiéra 25. listopadu 2006 v A-Studiu Rubín. Představení trvá 45 min.

napsali o inscenaci :

„Herecky a tentokrát i výtvarně do detailu propracovaná inscenace spoléhá na text /…/ Tentokrát se autorovi Martinovi J. Švejdovi podařil asi nejdramatičtější tvar, jenž si uchoval všechny charakteristické atributy svých předchůdců a přitom má dramatický spád, vtipné výstupy i téměř surreálnou poezii /…/ Takové divadlo již přesahuje rámec čistě amatérského světa. Tak se ve svých začátcích vyjadřovaly dnes již legendy slovenského nezávislého divadla Blaho Uhlár a Miloš Karásek v souboru Stoka." (Vladimír Hulec, Amatérská scéna 3/2007)

„Inscenace spolku vznikla z autentického, intelektuálně zpracovaného prožitku jednoho docela zásadního problému současnosti. /…/ Je ze života městských intelektuálů, hledajících nový model rodinného života i života ve vztahu, ze života lidí, kteří se pokoušejí uchovat v sobě poslední zbytky přirozenosti.“ (Alena Zemančíková, zpravodaj Jiráskova Hronova 2007)

„Nejzajímavější, nejkonzistentnější inscenace ze všech, které jsem od souboru viděl.“ (Ján Šimko, zpravodaj Šrámkova Písku 2007)

„Byli jsme svědky inteligentního divadla.“ (Jan Císař, zpravodaj Šrámkova Písku 2007)

ukázka:

Dítě člověka změní. Ne, to nejsou žádný kecy z chytrolínskejch knížek. To je pravda. Čistá pravda! Najednou totiž zjistíš, že co ti přišlo podstatný, je jenom trapná marginalita, a co si doteďka přehlížel, stojí v centru tvý pozornosti. Jít s chlapama na pivo, pokecat si nad baylies s novou kolegyní? O.K. Ale nic se nevyrovná tomu vidět, jak to malý saje z prsu. Zmatek v hlavě, zpřeházený životní hodnoty – to všechno je pryč, na to zapomeň; zklidnění, zmoudření, vyrovnanost – to všechno je otcovství… Jen jedna věc mi neni jasná: proč to muselo potkat zrovna mě.

Martin J. Švejda:

SUROVOSTI LASKAVOSTI

Rozverné pásmo plné rafinované zloby a prvoplánové člověčiny. Představení, které Vás drapne za srdíčko.

hrají: Eliška Dvořáková, Michal Froněk, Tomáš Kohout, Roman Ptáček, Jakub Škorpil, Martin J. Švejda, Jana Švejdová

technická spolupráce: Petr Doubrava

písně: Harpo, Sex Pistols, Martin J. Švejda

režie: Martin J. Švejda

Premiéra 25. května 2005 v A Studiu Rubín. Představení trvá 60 min. bez přestávky

napsali o inscenaci :

„Je to jakási hořká skepse, jež vidí svět a lidi bez nejmenší iluze a předstírání jakéhokoliv optimismu. /…/ Každá situace je dělána s minimálními prostředky, ale velkou většinou s jevištním vtipem, nápadem, jenž literární kabaret činí divadlem.“ (Jan Císař, zpravodaj Jiráskova Hronova 2006)

„Představení osciluje kolem společného tématického ohniska, jímž je životní pocit lidí, kteří mají rodinu, zaměstnání a reflektují svůj život.“ (Karel F. Tománek /dramaturg Dejvického divadla/, zpravodaj Šrámkova Písku 2006)

„Vysoce artistní, do detailu propracovaný sled krátkých výstupů a písní spojených jednotným životním postojem a životní zkušeností všech zúčastněných. (Vladimír Hulec, Amatérská scéna 3/2007)

ukázka:

Slyšíme typický fanouškovský hluk fotbalového stadiónu. Na scénu přiběhne fotbalista. Vydýchává se a hovoří k divákům.

FOTBALISTA: Ty vole, viděli ste ho, viděli ste ho, toho debila? Ty vole, já na něj volám: Přihraj, dej mi to do běhu, normálně přihraj. Ty vole, a von: Vo co jako de, tady je dneska lehká atletika - žádnej fotbal. Ty vole, ty si snad upad, mu řikám, jaká lehká atletika, jaká lehká atletika, to ti Šebrle nakukal, tady je fotbal, vodjakživa fotbal; fotbal - a nikdy jinak. Fotbal! Fotbal! Ty vole, a von na mě voštěpem, hodil po mně voštěp; ty vole - kde ho vzal, se ptám, kde ho ten kretén vzal, tady - na tomhle trávníku, mezi těmahle brankama... (zarazí se) Kurva, kde sou branky? Ty vole - co to...? Co to...? Ty vole - kde to sem? (křičí kamsi do dáli) Trenére! Trenére! (odchází; mumlá si po sebe) Ty vole – z toho sem fakt jelen...

Martin J. Švejda:

JAK HLOUPÝ HONZA HLEDAL DOBRO

Loutková pohádka pro otrlé děti.

hrají: Jakub Škorpil, Martin J. Švejda, Jana Švejdová
výtvarná spolupráce: Eliška Dvořáková, Lada Doubravová
výroba loutkového divadla: Karel Švejda
technická spolupráce: Petr Doubrava
režie: Martin J. Švejda

Premiéra 27. května 2004 v A Studiu Rubín pod hlavičkou Kulturně divadelního spolku Puchmajer.
Představení trvá 20 min.

napsali o inscenaci :

„V slovní rovině se vytvářejí zajímavé kontrasty očekávaných, zaběhaných, ba konvenčních rámců naivně pojaté večerníčkové pohádky s novými obsahy. /…/ Vše je postmodernisticky prošpikováno řadou citací z jiných uměleckých i teoretických děl.“ (Luděk Richter, zpravodaj Loutkářské Chrudimi 2006)

ukázka:

Krajina jak od Josefa Lada. V ní Hloupý Honza a Kašpárci.

HLOUPÝ HONZA: Tak - a jsme tady.

PRVNÍ KAŠPÁREK: Jaks to poznal?

HLOUPÝ HONZA: Vidíš ty malebné chaloupky s čerstvě natřenými štíty a pečlivě obdělané pozemky, plné té nejšťavnatější zeleniny? Kde jinde než v Chytrákově bychom mohli být? V kraji, kterého si jeho lidé váží a pro který také dokážou něco udělat. A hele, místní občan!

Na scéně se objeví Místní občan.

MÍSTNÍ OBČAN: A hele, vo co ti de? Chceš prachy, co? Chceš prachy? Řekni to narovinu! A já bych ti narovinu řek, že žádný prachy nemám! Dokonce bych ti narovinu řek, abys ty dal ňáký prachy mně! Tak co, máš ňáký prachy? Co?! Dej sem prachy! (Hloupý Honza dá Místnímu občanovi své peníze) Díky! A pamatuj si, co ti řeknu: seš pěkně blbej!

Místní občan odejde.

DRUHÝ KAŠPÁREK: Zdá se, že se v Chytrákově rozmohla kriminalita.

ANTONÍNŮV PLÁČ

(hudební sekce Antonína D.S.)

Sdružení hudebních kaskadérů. Hezké písně o ošklivém světě. Vymejvání uší intelektuálníma songama.

hrají a zpívají: Eliška Dvořáková, Michal Froněk, Slávek Frk, Tomáš Kohout, Roman Ptáček, Martin J. Švejda

ukázka:

Něco vám prozradím

týden má sedm dní

začíná pondělím

a končí nedělí

Prvních pět v týdnu dní

většinou jsou všední

sobota neděle

to jsou dny nevšední

Tenhle song pitomý

moudrý je jako my

týden má sedm dní

a končí nedělí

MENŠÍ INTELEKTUÁLNÍ VESELICE

Výběr nejoblíbenějších scén a písní z repertoáru Kulturně divadelního spolku Puchmajer a Antonína D.S. Určeno k hostování souboru a ke slavnostním příležitostem.

Martin J. Švejda:

O ŠTĚPÁNCE A ZLÝCH LIDECH

Krátká hra o sedmi výstřelech. Poučný příběh dívky, která od života i od lidí čekala příliš mnoho.

hrají: Petr Doubrava, Eliška Dvořáková, Slávek Frk, Tomáš Kohout, Jakub Škorpil, Martin J. Švejda, Jana Švejdová
výtvarná spolupráce: Eliška Dvořáková
technická spolupráce: Petr Doubrava
píseň a režie: Martin J. Švejda

Premiéra 24. května 2001 v A Studiu Rubín pod hlavičkou Kulturně divadelního spolku Puchmajer.
Představení trvá 20 min.

Inscenaci obvykle uvádíme v rámci komponovaného večera Štěpánka, Honza, Henny Penny a ti druzí

napsali o inscenaci :

„O Štěpánce a zlých lidech se /…/ bezpečně pochybuje v oblasti černého humoru.“ (Jan Kerbr, Divadelní noviny 14/2001)

„Žánrově těžko definovatelný, tak trochu komiksový, sarkastický obrázek postavení důvěřivého mláděte uprostřed nelítostné společnosti.“ (Alena Urbanová, Amatérská scéna 3/2002)

ukázka:

ŠTĚPÁNKA: Zabloudila jsem. Opravdu jsem zabloudila. Pomoc. Je tu někdo?

Na scénu vejde muž v odřené kožené bundě, v ruce drží sekeru. Podivně sebou kývá.

MUŽ SE SEKEROU: Já tu jsem.

ŠTĚPÁNKA: (radostně) Tati!

MUŽ SE SEKEROU: (pohrdavě) Tati... Jsem Sadílek. Václav Sadílek. Vrah-recidivista. Mám na triku několik brutálních znásilnění a vražd. Vražd žen. A ty se mi, děvče, docela líbíš.

ŠTĚPÁNKA: Nech toho, tati, já jsem Štěpánka.

MUŽ SE SEKEROU: A já jsem Václav. Budeme si tykat, co řikáš? (sápe se Štěpánce po krku)

ŠTĚPÁNKA: Nech toho. A radši mi dej ty... vždyť víš.

MUŽ SE SEKEROU: Co?

ŠTĚPÁNKA: Oplatky.

MUŽ SE SEKEROU: Koho?!

ŠTĚPÁNKA: Oplatky.

MUŽ SE SEKEROU: Jaký oplatky?

ŠTĚPÁNKA: Ty co mám ráda.

MUŽ SE SEKEROU: A jak mám do prdele vědět, který máš ráda?!

ŠTĚPÁNKA: Vždyť to víš. Čokoládový! Čokoládový mám ráda - oplatky, ne trojhránky, oplatky. Tak už je vyndej. (poskakuje kolem muže, až mu nakonec vytáhne zpod bundy krabici oplatek) Máš je! Máš je! (vyndavá z krabice oplatku) Oplatky! Oplatky!

Štěpánka se zakousne do oplatky, ale její radost záhy vyprchá a Štěpánka padá na zem. Muž se ostražitě podívá kolem, sebere oplatku a zapíská na prsty. Na scénu vejde Muž v dlouhém kabátu a Frivolně oblečená žena. Všichni tři ochutnávají oplatku, sousta vyplivují a souhlasně přikyvují.